Budapešť - Gellértův vrch
Přestože nesporně nejkrásnější výhled na město je z Hradního vrhu, existuje ještě jeden vyhlídkový bod - Gellértův vrch. Nejezdí sem městská hromadná doprava a tak se musí jít pěšky. Uprostřed města se od břehu Dunaje do nadmořské výšky 235 metrů vypíná hora, chráněná oblast, která svými termálními prameny napájí tři sousední léčebné lázně: zdaleka nejelegantnější „Gellért“ na ulici Kelenhegyi 2 - 4 s termálními, vanovými a vřídelními lázněmi, plovárnou krytou i pod širým nebem; oboje turecké lázně „Rudas“ na náměstí Döbrentei tér 9 a „Rác“ v ulici Hadnagy 8 - 10 s termálním bazénem, saunou a vanovými lázněmi. Terasa opevnění Citadely z 19. století umožňuje daleký panoramatický rozhled po celém městě.
Budapešťský svatý Gellért nebyl původem Maďar, ale Benátčan a narodil se roku 980. Do Uher přicestoval Gellért v bouřlivých časech, kdy země pod vládou krále Štěpána přijímala křesťanství. Proto v králi našel chlebodárce a ochránce. Gellért napsal první maďarská teologická díla. Gellért se stal prvním biskupem a založil katedrálu a klášter. Po smrti krále Štěpána se Gellért nepohodl s jeho tyranskými zástupci. Znovu se začalo prosazovat pohanství, a když vřelo povstání proti králi Petrovi, stalo se křesťanství obětním beránkem. Gellért byl během povstání napaden rozlíceným davem, vsazen do káry a shozen s kopce, který dnes nese jeho jméno. V roce 1083 byl Gellért kanonizován. Citadela na vrchu Gellért byla dříve pevností, nyní je zde muzeum. Citadela vévodí Gellértovu vrchu. Postavili ji po revoluci v roce 1848 Habsburkové jako pozorovatelnu sousedního Hradního vrchu. Až do konce 2. světové války se nic nepřihodilo, potom se tu však usadila německá armáda, která citadelu totálně zdevastovala.
Socha bohyně Niké je 14 metrů vysoká. Jejím autorem je vynikající sochař Zsigmond Strobo Kisfaludi. Byla odhalena v roce 1947 na počest výročí osvobození. I když období následující po skončení 2. světové války bylo zároveň počátkem sovětské diktatury, po změně politického režimu socha nebyla rozebrána, zůstala na původním místě vrchu Gellért. Natolik splynula s panoramatem města. U nohou ženské postavy, vysoko držící palmovou ratolest, jsou dvě další sochy: první symbolizuje alegorii pokroku, druhá boj se zlem.
Secesní budova drahého hotelu Gellért tvoří dominantu této části města. Uvnitř se nachází lázeňský komplex a nejhezčí termální lázně v Budapešti. Prameny napájející lázně jsou známy již téměř dva tisíce let. Vzhledem k vysoké teplotě vody tohoto pramene ho nazývali Očistec a později dostal název Panenská lázeň. V tureckém období zde stávalo nádherné lázeňské zařízení. V roce 1918 bylo přestavěno do současné podoby a dnes je to jeden z nejelegantnějších čtyřhvězdičkových hotelů hlavního města. Z jeho oken se otevírá široké panorama Dunaje směrem k budovám na pešťském nábřeží.
Do lázní Rudas mají vstup povolen pouze muži, ale i zde se staré časy rychle mění. Což se naštěstí nedá říci o interiéru - nad osmiúhelníkovým bazénem se zvedá kamenná turecká klenba a skrz skleněný hvězdicový otvor proniká sluneční světlo. V roce 1556 turecký paša Mustafa Sokoli nechal poblíž hradu postavit klášter dervišů spolu s lázněmi Rudas, považovaný za kultovní místo, na něž se napojují skály vrchu Gellért.
